2. srpna 2007 v 23:51 | Pinda
|
No tak jsem se rozhodla napsat povídku :) Je to moje první povídka, která je trošku rozsáhlejší, takže má takovej...no prostě obyčejnej děj no :D
Letní láska
Petra už byla sbalená. Ulehla do postele a hned usnula. Zítra se s rodinou chystali na dovolenou do Chorvatska, vyráželi v pět ráno. Když se Petra ráno před čtvrtou hodinou probudila, oblékla si nové tričko z C&A a sukni z New Yorkeru. Byla posedlá módou a líčením. Nikdy by na sebe nevzala nic, co by nebylo značkové a ven by nevyšla nenalíčená. Ve městě nebyla nikdy moc oblíbená, a proto byla ráda, že si na týden odpočine od těch vesničanů co nosí věci od vietnamců a líčí se lacinými rtěnkamy. V pět už seděla s rodiči v autě. Když pozdě večer dorazili na místo, ubytovali se v hotelu a hned usnuli. Když se druhý den ráno Petra probudila, její rodiče ještě spali. Rozhodla se tedy, že se porozhlédne po okolí. U bazénu před hotelem už bylo plno lidí. Na obdivné pohledy kluků už byla Petra zvyklá, proto ji nepřekvapilo, že když vyšla z hotelu, všichni kluci se na ni dívali jako na královnu. Ze všeho nejdříve se rozhodla zajít na pláž. Rozložila deku a vyslékla si krátké šatičky. Zdobili ji dvojdílné hnědé plavky s potiskem. Po chvilce k ní přišel kluk, který měl deku kousek od ní a začal na ni mluvit něco chorvatsky. Něčemu z toho rozumněla a pochopila, že se jí ptá jestli nechce natřít záda. Petra přikývla. Poté ji pozval na diskotéku, která se konala v děvet v restauraci u pláže. Petra souhlasila a odpoledne se začala chystat. Osprchovala se a na sebe si vzala žlutý top a krátkou riflovou sukni. Už od začátku se jí ten kluk líbil, a proto před ním chtěla vypadat hezky, ale tak by vypadala i kdyby se nasoukla do pytle. Když přišla v devět do restaurace, on už tam na ni čekal. Řekl jí své jméno a odvedl ji na parket. Jmenoval se Mario a proslýchalo se o něm, že holky mění jako ponožky. Petra tomu ale nevěřila, jeho tajemný úsměv ji totiž učaroval natolik, že si byla jistá, že je do něj blázen. Když se pořádně vyřádili na parketu, vzal ji Mario za ruku a odvedl ji na pláž. Moře šumělo a měsíc jasně svítil. Mario se k ní pomalu přiblížil a políbil ji. Petra se tomu nebránila, byla v sedmém nebi. Potom se ještě procházeli po pláži a pozorovali zářící měsíc. V jedenáct šel Mario doprovodit Petru k hotelu. Před hotelem ji Mario řekl něco chorvatsky a nádherně se na ni usmál. Petra sice nevěděla co říkal, ale úsměv mu oplatila. Další den odpoledne se Petra vydala na pláž s představou, že zase uvidí božského Maria. Sice ho na pláži potkala, ale ne samotného. Proháněl se po pláži s kdovíjakou holkou. Petře vhrkly do očí slzy. "Jak jsem mohla tomu hajzlovi věřit?" Popadla deku a utekla zpátky do hotelu, kde strávila celý zbytek dovolené. Už ho nechtěla nikdy vidět. Byla tak šťastná, když po týdnu zase seděla v autě, ale tentokrát na cestě domů. Hned jak dorazili tak si sedla k televizi a osladila si život tabulkou čokolády. Jak jinak zapomenout na letní lásku?
Ale stejně má Petra z dovolené jednu krásnou zkušenost. Zjistila, že v životě nehraje žádnou roli jestli máš značkové oblečení nebo věci od vietnamců, ale že mnohem důležitější je to co máš v sobě. Poznala LÁSKU a ta za to trápení stojí ne? ;)
hustý :)) ! i to se stává ..láska je někdy slepá mno ...ale aspoň si jednou užila :DDa když je tak hezká tak má jistotu že nezůstane sama a nemusí bulet :DD